Wabi Daněk - Rocnik 47, аккорды

Прокрутка
Тональность
Шрифт
100
A
Em
Em7
A
1. Nás bylo sedm romantiků netušících, že se všechno mění,
Em
Em7
A
a stačilo pár okamžiků, patnáct let, to vlastně tolik není,
F#m
C#m
Bm
D
však sotva pátek odhoukaj', to pomyšlení každýho z nás svádí:
A
Em
Em7
A
svý tělo sádlem obalený napasovat do maskáčů z mládí. 2. Léta kráse nepřidaj' a nevyléčí naše ztuhlý klouby, jen v uších pořád zvoní blues, co na mýtinách jazzman vítr troubí, zas jdeme známým údolím, tak jako v čase naší zašlý slávy, a slova městem neředěná snášejí se do vyrezlý trávy. 3. Pak čaj s příchutí jehličí a cigaretu zapalovat třískou, a kytaru vzít do klína a zpívat si tu píseň, kdysi blízkou, text není žádnej Kainar, dávno víme, že je vlastně hloupá, tak proč nám slzí oči, není přece vítr a kouř vzhůru stoupá. 4.
A
je tu konec víkendu a všechno jako v obráceným filmu, každej si schová do kapsy ten žhavej uhlík, kterej ještě zbyl mu, [: ten uhlík, to je jistota, že všední dny člověka neumoří, čas od času se podívá a řekne: je to dobrý, ještě hoří ... :]